Český spolek uživatelů OS/2

Rozdělení pevného disku


Úvodní | Články | Forum | Hry | Mapa serveru | Poradna | Prohlídka OS/2 | Recenze | Rozcestník | Různé | Skupina | Tipy a triky

Config.sys | FTP-PM pro OS/2 | Instalace Embellish | Instalace Lotus Notes | Instalace OS/2 | Instalace fixpaku | Ladíme systém | Maintenace partition | Odstranění Tančícího slona | Připojení OS/2 na Inet | Rozdělení pevného disku | Skenování a grafika | SoundBlaster | Voice Type

Aktualizováno:
Autor: Vladimír Kuzba

 

Před instalací OS bychom si měli důkladně promyslet rozdělení pevného disku. Při dnešních kapacitách pevných disků je takové dělení řekl bych nezbytností. Řeknete si, "koupil jsem si nový pevný disk, protože ten starý už nám byl malý a teď bych ho měl zase dělit na menší? Proč?"

Nejprozaičtějším důvodem může paradoxně být právě velká kapacita disku. Nebudu se tu teď zabývat povídáním o clusterech a podobných záležitostech. Zkušený uživatel to zná a ten méně zkušený nechť si o tom přečte někde jinde. Spokojím se s konstatováním, že fyzické pevné disky můžeme patřičnými nástroji rozdělit na několik několik samostatných oblastí (partitions). Mezi takové nástroje patří FDISK (ve výzbroji každého OS), FDISKPM z OS/2 či Partition Magic firmy PowerQuest (k dispozici ve verzi pro OS/2 i Windows/DOS).

Trocha teorie - zde si ji neodpustím. Jeden fyzický pevný disk může obsahovat maximálně čtyři oblasti. Oblasti dělíme na primární (primary) a rozšířené (extended). Každý fyzický pevný disk musí obsahovat minimálně jednu primární oblast a maximálně jednu rozšířenou.

Zpět na začátek stránkyPrimární a rozšířená, kdo se v tom má vyznat?

Tak vězte, že primární oblasti slouží k zavádění OS (DOS a Windows* nemohou být nainstalovány jinam než na první primární oblast prvního pevného disku, OS/2 či Linux můžeme spouštět i z logických disků). Primární oblasti mají jednu specifickou a velice důležitou vlastnost: vždy je aktivní (viditelná) pouze jedna z nich. Všechny primární oblasti jednoho fyzického pevného disku budou mít vždy stejné označení (C:).

Správce zavedení (Boot Manager) zabere jednu primární oblast, MS-DOS a Windows 95 musí být v první primární oblasti prvního pevného disku, OS/2 může startovat z libovolného logického disku, za předpokladu, že tento disk bude ležet v rámci prvních 1024 cylindrů. Windows NT je rovněž možno zavádět z logického disku, ale v některé primární oblasti musí mít své systémové soubory včetně OS-Loaderu (obdoba Správce zavedení).

Už víme, že rozšířená oblast může být maximálně jedna, ale ještě nevíme, že ji můžeme rozdělit až na 23 logických disků. Proč právě 23? Inu proto, že každý logický disk má své písmeno, a posledním použitelným písmenem je Z:.

Písmenná označení jsou jednotlivým oblastem přiřazována takto: Primární oblast prvního pevného disku je vždy C:, je-li přítomen další pevný disk s primární oblastí, dostane tato oblast označení D:. Jsou-li označeny všechny primární oblasti, jsou další písmena přidělována postupně jednotlivým logickým diskům, opět nejprve první, pak druhý fyzický pevný disk.

Poznámka: Tuto problematiku velmi přehledně vysvětluje Uživatelská příručka systému OS/2 Warp na stranách 293-298.

Zpět na začátek stránkyDělit? Proč?

Zmiňme se v krátkosti o možnostech a výhodách rozdělení pevného disku. Pokud HDD rozdělíme, bude se pak každá z těchto oblastí operačnímu systému (OS) jevit jako samostatný pevný disk a také se tak bude chovat - bude mít své písmenné označení, lze ho formátovat, jednotlivé disky mohou mít různé souborové formáty, u velkých FAT disků můžeme jejich rozdělením na menší snížit ztráty vzniklé nevhodnou velikostí clusterů...

Názory na dělení či nedělení disků se dosti liší. Já za rozumné minimum považuji rozdělení na dvě oblasti - jednu primární a jednu rozšířenou. Primární oblast použijeme pro OS, a rozšířenou oblast věnujeme jen a pouze datům, čímž je částečně chráníme a rovněž si tak značně zjednodušíme zálohování a orientaci.

Chcete-li používat více OS, pak radím, abyste každému OS vyhradili jednu primární oblast. Na jeden pevný disk se tak vejdou tři OS - v našem případě by se tak vešly například ještě Windows NT či Linux (čtvrtá primární oblast je vyhrazena Správci zavedení).

Já jsem vyhradil jednu primární oblast pouze pro OS/2, druhou primární oblast pouze Windows a DOSu a jejich aplikacím, další oblast je pro aplikace a poslední patří datům. Ještě je tu jedna oblast pro odkládací soubor. Slouží také jako tzv. maintenace partition. Celé to pak vypadá jako v následující tabulce:

  Status Formát, Kapacita Label Poznámka
H
D
D

1
C: Primární oblast FAT, 250 MB Win95 OS + aplikace pro DOS/W95, při práci v OS/2 neviditelný
C: Primární oblast HPFS, 250 MB OS/2 Pouze OS a nezbytné systémové aplikace, při práci ve Windows 95 neviditelný.
D: Rozšířená oblast, logický disk HPFS, 100 MB Swapper Maintenance partition (základní nouzový systém, který má cca 10 MB. Dále swapper.dat a dočasné soubory, při práci ve Windows 95 neviditelný. I s 96 MB paměti můj swap někdy dosahuje velikosti až 40 MB. Zkuste stostránkový dokument ve WordPro uložit jako HTML a udělat náhled pomocí NC/4.
E: Rozšířená oblast, logický disk HPFS, 420 MB Data Jen a pouze datové soubory, při práci ve Windows 95 neviditelný.
F: Rozšířená oblast, logický disk HPFS, 570 MB Aplikace Aplikace a programy pro OS/2, DOS, Win-OS2. Při práci ve Windows 95 neviditelný.
H
D
D
2
G: Rozšířená oblast, logický disk FAT, 210 MB Vymena Slouží k výměně dat mezi OS/2 a Windows 95, dlouhé názvy přenášeny pomocí ovladače VFAT (nefunguje však diakritika). Pod Windows 95 má označení D:
 
H:   CDFS CD ROM Pod Windows 95 má označení E:

Poznámky:


Úvodní stránka Webmaster Začátek stránky